Zde popíši svoje dosavadní poznatky (chov jsem zahájil letos začátkem léta):

Substrát obsahující vajíčka listonoha letního, ale také žábronožky a škeblovky, jsem získal od velmi vstřícného chovatele.

Ten mi také sdělil základní informace o chovu a mnoho cenných rad. Take jsem si psal s jedním bloggerem ze serveru rybicky.net.

Takže, male množství substrátu jsem dal do odražené studniční vody, konkretně do velké zavařovací sklenice. Zhruba 5 l substrátu jsem také  nasypal do rybářské kádě o objemu cca 100 l. Pečlivě jsem pozoroval sklenici, kterou jsem mel doma, a čekal na první jedince. Teplota vody 10-15 °C je velice důležitá. Pokud bude nižší, pravděpodobně se vám nic nevylíhne, a pokud bude příliš tepla, tak asi taky ne :). Take mě všichni varovali před použitím kohoutkové vody. Ideální je prý čerstva dešťovka. 

Již druhy den jsem proti světlu rozpoznal první jedince. Tvar mají velice odlišný od dospělců - pěkné obrázky těchto "mláďat" jsou na:

https://mytriops.com/articles/triops_eggs.stm. 

Co se týče množství substrátu, je zajímavé, že do sklenice jsem dal zhruba polévkovou lžíci a vylíhlo se několik stovek žábronožců. Počet se samozřejmě zredukoval, ale v rybářské nádrži se to dva dny hemžilo takovým počtem, že voda se jimi úplně zakalila.

Dva dny jsem nechal bez zásahu a pak jsem přistoupil ke krmeni. Na několika serverech jsem četl, jak je důležité hned ze začátku krmit. Já jsem na základě rad od uživatele se jménem "0" jsem postupoval takto:

Opatrně jsem odsál asi třetinu vody a dolil jsem stejné množství vody zelené - voda z přírodního toku, ve které jsou mikrořasy a různé mikroorganismy. Je důležité mít obě vody na stejném miste, aby měly stejnou teplotu. Příliš prudká změna teploty a nebo kvality vody je fatální i pro dospělé jedince, natož pro titěrná několik dnů stará  mláďata. Stalo se mi, ze jsem byl nucen doplnit nádrž vodou a i když teplota byla stejná, tak kvalita nové vody byla příliš vysoka a několik jedinců to nepřežilo.

Výměnu vody jsem opakoval každý druhý den asi třikrát. Poté je zapotřebí přemístit listonohy a spol. do větších prostor.

Velice se mi osvědčila stará vana. Rozhodně nedoporučuji mít nádrž nebo jezírko na celodenním slunci. Já použil jednu starou vanu na jejíž dno jsem dal asi 10 l zeminy, kterou jsem vykopal hned vedle vany. Listonozi totiž velice rádi ryji v bahně na dne nádrže a zároveň vytváříte základ pro substrát s vajíčky, který pak můžete libovolně použít.

Tuto vanu jsem měl umístěnou tak, ze na její hladinu svítilo letní slunce jen tři hodiny ráno. Vytvořila se v ni lehce zelena voda, ale ne příliš, takže Listonozi jezdi i po stěnách a okusuji tam rasu.

Dale jsem použil již zmiňovanou rybářskou nádrž, která byla na celodenním slunci. Tam se listonohům a ostatním dařilo výborně až do prvních veder. Pak se začala voda kazit. 

Jako nejideálnější a zároveň nejsympatičtější je pro mě třetí varianta: Jezírko.

Doporučovaná hloubka od 15 do 40 cm. Já osobně jsem na zahradě vykopal jezírko na miste, kde se tradičně tvořila velká louže, například při delším dešti nebo při tání sněhu.. Rozhodne doporučuji použít na dno folii k tomu určenou. ( O tomto a mnohem jiném píše také pan Kavka v časopise ŽIVA ročník 2010 číslo 5. Pana Kavku považuji za nejzkušenějšího chovatele žábronožců u nás).

V tomto jezírku listonozi rejdí po dne a konzumuji různá háďátka nebo larvy pakomárů.

Do  tří týdnů vyrostli asi do 3 cm. Pak se ale jejich růst rapidně zrychlil. Na rychlost růstu má jednoznačně vliv počasí a množství potravy. Je zajímavé, že jedinci, kteří zůstali malí až do dvou měsíců, se po přesunu do nádrže s dostatkem potravy zvětšili - takže růst není zastaven v určitém stadiu, ale může se prakticky kdykoli znovu rozběhnout. To jsem alespoň vypozoroval.

V říjnu jsem měl jen několik kousku ( odhaduji tak 10 ), někteří byli velice malí ( celková délka 3-4 cm) a jeden jedinec byl větších rozměrů ( asi 5 cm délka krunýře, 10 cm celková) .

Zaznamenal jsem masivní úhyn bez zjevné příčiny. Bylo to v době kdy bylo listonohům hodně přes dva měsíce, takže ve hře je i vysoký věk. Jak píše pan Kavka ve svém článku: k rozsáhlým úhynům dochází, a nejde vždy přesně říci proč.

Takže chov listonohů, škeblovek a žábronožek ( žábronožky podobající se krevetám, mohou mít zářivé, až exotické barvy) není žádná velká věda. Pokud jim napodobíme co nejpřirozenější podmínky, je chov téměř bezúdržbový a samovolný. Rozhodne doporučuji seznámit se s těmito zajímavými živočichy. Mne nejvíce oslovil listonoh. Pokud vás můj článek a popis chovu zaujal, budu rád, když mi napíšete, a po domluvě vám rad daruji substrát s vajíčky.

Můj sen je rozšířit listonoha do vhodných míst v mém okolí a budu rád, když uděláte to samé. Již po dvou generacích chovu na stejném místě, nebo ve stejné nádrži by mel být váš substrát natolik nasycen vajíčky Listonoha, že můžete bez obav šířit populaci do jezírek a hlubokých louží ve vašem okolí.

Téma "VHODNÁ LOKALITA PRO LISTONOHA" otevřeme dále...